Se strukturálními fondy EU jsou spojena poměrně přísná pravidla, pro novou iniciativu REACT-EU to však neplatí. Státy zde mají v podstatě volnou ruku v tom, na co peníze v rámci obnovy po pandemii využijí. Konkrétně v ČR se to však neobešlo bez kontroverzí.
Evropská unie se dohodla na finální podobě nové iniciativy REACT-EU, která je zaměřená na řešení hospodářských dopadů pandemie COVID-19 skrze „zelené, digitální a odolné oživení ekonomiky“. Evropská komise, Rada a Evropský parlament našli politický kompromis 18. listopadu, poslední jmenovaná instituce ho pak formálně potvrdila v úterý 15. prosince.
niciativa v objemu necelých 50 miliard eur (1,4 bilionu korun) sice spadá do nástroje Next Generation EU (tzv. fond obnovy), který je navázaný na příští dlouhodobý rozpočet 2021-2027, na rozdíl od jeho dalších částí však půjde v případě REACT-EU o doplnění nových dodatečných zdrojů do stávajících programů kohezní politiky. Konkrétně Česko tyto peníze zahrne do současného Integrovaného regionálního operačního programu 2014-2020 (IROP).
Podle kompromisní dohody si 70 procent prostředků si země mezi sebe rozdělí na základě sociálně-ekonomických dopadů krize, včetně míry nezaměstnanosti mladých lidí. O zbylém objemu se pak rozhodne na konci roku 2021. „Prostředky REACT-EU jsou vyčleněny pro odvětví a pracovníky nejvíce zasažené omezením volného pohybu osob v důsledku pandemie,“ píše Evropský parlament.
Jak na pondělním (14. prosince) tiskovém brífinku upozornil český europoslanec Stanislav Polčák (STAN, EPP), pro zmíněný balíček budou platit daleko flexibilnější pravidla než u dosavadní kohezní politiky.
Sama Komise hovoří o „maximální flexibilitě“, nebudou tedy platit předběžné podmínky, ani předem stanovené rozdělení podle kategorií regionů, ani požadavky na tematické zaměření. Evropské zdroje navíc projekty v některých případech pokryjí 100procentně, bez nutnosti financování z české strany. To vše má posloužit k co nejhladší mobilizaci investic.
Vyjednávání mezi institucemi navíc zajistilo další uvolnění pravidel. „Máme možnost tyto prostředky využít až do konce roku 2023, původní návrh Komise mluvil o konci roku 2022. (…) Můžeme rovněž uplatnit výdaje zpětně, pokud budou způsobilé, a to od února 2020,“ pochvaloval si Polčák. Členské státy tedy budou moci zpětně financovat výdaje spojené s řešením pandemie.
Česká republika bude moci v příštím programovém období 2021 až 2027 čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více.
Rovnováha mezi rychlou a dlouhodobou pomocí
REACT-EU a jeho předchůdci v rámci kohezní politiky, investiční iniciativy CRII a CRII +, představují pouze jeden typ z celé řady nástrojů, kterými EU pomáhá oživit evropské ekonomiky v současné krizi. Mezi ty okamžité patřilo například rozvolnění fiskálních pravidel pro eurozónu nebo pravidel státní pomoci firmám.
„Tato nová iniciativa REACT-EU je dalším krokem na podporu oživení členských států. Poskytuje jim dodatečné finanční prostředky a překlenuje mezeru mezi první reakcí na krizové situace a dlouhodobou obnovou hospodářství podporovanou v rámci programového období 2021–2027,“ popsala roli nástroje eurokomisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreirová.
Nástroj skutečně do jisté míry „vyplňuje mezeru“, a to časovou. „Iniciativa REACT-EU by vstoupila v platnost v lednu 2021. První předložení změn programů a nových specializovaných programů pro přidělení dodatečných zdrojů se očekává v prvním čtvrtletí roku 2021,“ píše Komise. U dalších zdrojů bude pravděpodobně trvat daleko déle, než se ke členským státům dostanou. Italský eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni například tento týden zmínil, že peníze z Next Generation EU dorazí zemím pravděpodobně na přelomu jara a léta.
Česká europoslankyně Martina Dlabajová (Renew Europe, zvolena za ANO) na tiskovém briefingu podotkla, že nejzajímavější součást vyjednávání o podobě fondu obnovy a víceletého finančního rámce byla právě otázka rovnováhy mezi krátkodobými a dlouhodobými prioritami.
„Ty diskuse vůbec nebyly jednoduché, nejtěžší bylo si říct, najděme projekty jako REACT-EU, kde budeme rychle pomáhat postižené ekonomice, ale nespouštějme ze zřetele dlouhodobé priority,“ řekla Dlabajová s tím, že je překvapená, jak rychle se instituce dokázaly shodnout na nastavení podmínek. „Jsem samozřejmě ráda, že se Evropská rada minulý týden dohodla, a my už můžeme jít do detailů,“ dodala.
Kam s 30 miliardami?
Konkrétně pro ČR je v REACT-EU připraveno přibližně 30 miliard korun. Podle Polčáka nebyl původní návrh Komise pro Čechy příliš výhodný, vyjednávání to ale změnilo.
Plán ministerstva pro místní rozvoj na rozdělení těchto peněz se hned od začátku neobešel bez kontroverzí. Zdroje by podle návrhu měly směřovat do zdravotnictví, integrovaného záchranného systému, výstavby sociální infrastruktury a infrastruktury pro sportovce.
Právě poslední položka, v rámci které by se měly financovat kabiny pro sportovce, si vysloužila kritiku z regionů, především od některých hejtmanů. Ti si stěžovali na to, že vláda s nimi rozložení zdrojů do jednotlivých kapitol nekonzultovala.
Více než 4 miliardy korun z mimořádného nástroje REACT-EU chce česká vláda využít na „kabiny pro sportovce“. Rozhodnutí vlády nyní čelí kritice ze strany krajských hejtmanů.
Původní návrh přitom údajně počítal s tím, že těchto přibližně 5 miliard korun poputuje na budování nových cyklostezek a podporu cyklodopravy, jakožto podpory čisté alternativy vůči automobilové dopravě. Na základě návrhu ministerstva financí a Národní sportovní agentury nicméně došlo k přesunu peněz do programu na budování sportovních kabin.
Podoba kapitol je však stále předmětem debaty. Jak už bylo zmíněno, první výzvy v rámci REACT-EU se dají čekat v prvním čtvrtletí příštího roku.
ZDROJ: https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/unie-spousti-react-eu-pro-cr-to-znamena-30-miliard-a-volnou-ruku-v-jejich-vyuziti/